Cestovní ruch je jedno z nejdůležitějších odvětví Chorvatska. Historie cestovního ruchu v Chorvatsku sahá do poloviny 19. století, kdy se díky výstavbě hotelů a vil na pobřeží Jaderského moře začaly rozvíjet první chorvatské riviéry – Opatijská, Crikvenická, Dubrovnická a o něco později i riviéry Střední Dalmácie. Dnes je Chorvatsko jednou z nejnavštěvovanějších zemí Středomoří, která v posledním desetiletí získala uznání jako nejlepší turistická destinace i od světoznámých časopisů Lonely Planet či Nacional Geographic Advanture. Z geografického pohledu chorvatské pobřeží Jaderského moře dělíme na riviéry regionů Istrie, Kvarner, Severní Dalmácie, Střední Dalmácie a Jižní Dalmácie.
Istrie
Riviéry:
Fažana • Labin • Marčana • Medulin • Novigrad Poreč • Pula • Rovinj • Umag • Vnitrozemí Istrie
Kvarner
Riviéry:
Cres • Crikvenica • Kraljevica • Krk • Lošinj • Novi Vinodolski • Opatija • Pag • Rab • Rijeka • Senj
Severní Dalmácie
Riviéry:
Biograd na moru • Dugi otok • Iž • Kornati • Krka Molat • Murter • Novigrad • Paklenica • Pašman Primošten • Prvić • Šibenik • Ugljan • Vir Vodice • Zadar
Střední Dalmácie
Riviéry:
Brač • Čiovo • Hvar • Kaštela • Makarska • Omiš Split • Šolta • Trogir • Vis
Jižní Dalmácie
Riviéry:
Dubrovnik • Elafiti • Korčula • Lastovo • Mljet Pelješac
Chorvatské riviéry se v průběhu desetiletí rozvíjely různým tempem. Díky výborné geografické poloze v blízkosti Itálie, Rakouska a Slovinska nejrychlejší rozvoj zaznamenávají riviéry regionu Istrie. Zřejmě proto jsou hosté z těchto zemí, včetně hostů z Německa, ještě i dnes nejčastějšími turisty tohoto chorvatského poloostrova. Stále v oblibě jsou i riviéry Kvarneru – Crikvenická, Opatijská a v posledních letech i ostrovní riviéry Lošinj, Cres, Krk, Rab či Pag, z nichž poslední dvě zmíněné přitahují hosty především svými písečnými plážemi.
Významné historické památky a mnohé kulturní akce jsou stálým lákadlem pro hosty Zadarské, Šibenické, Splitské či Trogirské riviéry. Rybářské slavnosti a vynikající poloha v blízkosti národních parků Kornati a Krka přispívají k oblibě riviéry Vodice. Intimní pláže, příroda a tradice jsou zase atributy ostrovních riviér Hvar, Korčula, Vis či Brač. S výstavbou dálnic, které se v současnosti táhnou téměř po začátek Jižní Dalmácie, roste i význam regionu Střední Dalmácie. V něm si stále největší zastoupení turistů udržují Makarská a Omišská riviéra.
Na jihu Dalmácie si díky světoznámé “perle Jadranu”, městu Dubrovník s množstvím historických památek a kulturních akcí, přední místo v chorvatském cestovním ruchu udržuje Dubrovnická riviéra. S netrpělivostí se čeká na vybudování Pelješského mostu, který by zlepšil přístupnost poloostrova Pelješac, kvůli překrásným plážím již dnes oblíbené turistické destinace. Z důvodu méně rozvité turistické infrastruktury a těžší dopravní dostupnosti na své místo pod sluncem stále čekají ostrovy Lastovo a Mljet, čí potenciál však pomalu odkrývají ti turisté, kterým je pro svou dovolenou nutná pouze nenarušená příroda a absolutní klid bez masové turistiky.
Z hlediska cestovního ruchu největší předností Chorvatska v porovnání s konkurencí je chorvatská část Jaderského moře, která je podle výzkumu Evropské agentury pro životní prostředí z roku 2010 druhým nejčistším mořem v Evropě. I mírné mediteránské podnebí s teplými léty a mírnými zimami napomáhá rozvoji turismu. Kromě toho je však Chorvatsko bohaté na přírodní krásy (1244 ostrovů, 8 národních parků, 11 parků přírody) a na kulturní památky, z nichž mnohé jsou pod ochranou UNESCO-a. Turistická nabídka země je tak velmi různorodá, což umožňuje rozvoj různých forem cestovního ruchu – kulturního, výletního, kongresového, nautického, sportovního, dobrodružného, zdravotního, náboženského, loveckého, ekologického či agroturistiky. Nezbytnou součástí nabídky je i výborná gastronomická a enologická nabídka. V posledních letech se dobře rozvíjí i naturismus a stále více do popředí vystupuje Robinsonský cestovní ruch, který kromě pobytu v opuštěných zátokách a ostrovech nabízí i pobyt na majácích.
